Papírové špičky k doutníkům Replika dobové pohlednice Předválečné fotografie továrny a zaměstnanců Předválečné fotografie továrny a zaměstnanců Jindřich Heisler - zakladatel továrny

Historie továrny

Slunap

V roce 1892 začal Jindřich Heisler vyrábět s 15 lidmi v pronajatých místnostech v čp. 174 papírové špičky k doutníkům. Pro ojedinělou výrobu v Čechách a velký odbyt firmu rozšířil přístavbou čp. 171 a její modernizací. V této době měla továrna vlastní kartonážnické a litografické oddělení a bylo zde zaměstnáno 236 lidí. Pan Heisler se věnoval i navrhování nových strojů pro svůj podnik. Výrobky byly patentovány, vyrábělo se jich až 130 000 kusů denně a balily se do ozdobných krabic vlastní výroby.

V roce 1912 po smrti J. Heislera převzali továrnu jeho tři synové. Syn Dr. Ing. Robert zaváděl postupně výrobu léčiv a chemikálií pro technické účely. Mimo jiné připravoval i peroxid vodíku, který používal Bedřich Heisler ve své továrně na bělení a ztenčování vlasů. V letech 1914 až 1918 ho ve velkém množství dodával do nemocnic a polních lazaretů. Navazovala výroba syntetických léčiv. Továrna měla své zastoupení v mnoha zemích Evropy.

Spolumajitel František Heisler měl v továrně zaměstnán svého syna Jindřicha, který ač vystudoval chemickou průmyslovku, stále více tíhnul ke kulturnímu dění. V Chrasti nasbíral mnoho zkušenosti v litografické dílně svého otce, které uplatňoval v Praze, kam se jeho rodina v roce 1936 přestěhovala. Připojil se k Surrealistické skupině, kde spolupracoval se Štýrským a Toyen.

Jindřich s Toyen jezdili do továrny, kde oba tvořili a zde vzniklo mnoho výtvarných děl. Mimo jiné zde Toyen vytvořila autobiografii, která zůstala mezi lidmi.

Před okupací R. Heisler továrnu prodal spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze, sám v roce 1939 emigroval do Velké Británie. Výroba léků byla postupně omezována a podnik přecházel na výrobu obalů a veškeré kartonáže pro léky. V této době byl podnik začleněn do Spojených farmaceutických závodů (Spofa), později do národního podniku Východočeské papírny.

Po totalitním režimu v roce 1994 byl podnik přejmenován na Orlické papírny a po 10 letech byl prodán firmě Slunap.